ESRS – Standardy pro vykazování informací o udržitelnosti podle CSRD
Dne 31. července 2023 byly Evropskou komisí přijaty standardy ESRS, které stanoví podrobné požadavky na obsah a strukturu informací o udržitelnosti vykazovaných podle směrnice CSRD. Těmito požadavky se budou muset řídit již některé podniky spadající do první vlny, to znamená, že informace o udržitelnosti budou zveřejňovány ve výročních zprávách za účetní období 2004 sestavených v roce 2025.
Dne 31. července 2023 byly Evropskou komisí přijaty standardy ESRS, které stanoví podrobné požadavky na obsah a strukturu informací o udržitelnosti vykazovaných podle směrnice CSRD. Těmito požadavky se budou muset řídit již některé podniky spadající do první vlny, to znamená, že informace o udržitelnosti budou zveřejňovány ve výročních zprávách za účetní období 2004 sestavených v roce 2025.
Samotné ESRS standardy se skládají ze dvou průřezových standardů ESRS 1 a ESRS 2. Průřezový standard ESRS 1 stanoví obecné kvalitativní požadavky na informace o udržitelnosti, jako jsou například kvalitativní charakteristiky, princip dvojí významnosti, definice hodnotového řetězce, časové horizonty a další potřebné principy a zásady, dá se proto považovat za jakýsi koncepční rámec udržitelného reportingu. Průřezový standard ESRS 2 již podrobněji definuje obsah jednotlivých reportovaných informací, které jsou společné pro všechny dotčené subjekty, a to bez závislosti na analýze dvojí významnosti. Mezi tyto informace patří například složení správních, řídících a dozorčích orgánů, jejich role a odpovědnosti a přístup k odborným znalostem a dovednostem týkajících se záležitostí udržitelnosti nebo popis hlavních funkcí systému řízení rizik a vnitřní kontroly ve vztahu k uvádění informací o udržitelnosti. Zmíněný princip dvojí významnosti znamená, že dotčené subjekty zveřejňují, jak aktivity z oblasti udržitelnosti ovlivňují jejich vlastní výkon a postavení, ale také informace o tom, jaký má jejich činnost dopad na okolí. Obě tato hlediska se posuzují podle finanční významnosti a významnosti.
Dalším okruhem standardů jsou tematické standardy z oblastí životního prostředí (ESRS E1 až E5), sociální oblasti (ESRS S1 až ESRS S4) a oblasti správy a řízení (ESRS G1 a ESRS G2). Informace požadované na základě těchto standardů musí projít analýzou dvojí významnosti, jejímž účelem je zjištění, zda je dané téma pro daný subjekt významné.
Další sadou standardů, které jsou však ještě ve stádiu tvorby, jsou tzv. sektorové (odvětvové) standardy. Sektorové standardy se zabývají dopady, riziky a příležitostmi, které jsou pravděpodobně významné pro všechny subjekty působící v určitém odvětví a nejsou dostatečně zahrnuty v tematických standardech. Předpokládané datum jejich vydání je ve třetím čtvrtletí 2023.
Aby nebylo prvotní použití jednotlivých standardů pro některé menší dotčené subjekty a subjekty, které nemají s ESG reportingem výrazné zkušenosti, příliš administrativně náročné, zajistila Evropská komise postupné zavádění požadavků standardů. Toto postupné zavádění se týká například vykazování emisí skleníkových plynů tzv. scope 3 v prvním roce, kdy dotčené subjekty s méně než 750 zaměstnanci mohou tyto informace vynechat. Dále jsou to některé požadavky na zveřejňování týkající se biologické rozmanitosti nebo informace o pracovnících v rámci hodnotového řetězce, kdy mohou být tyto informace v prvních dvou letech vynechány, pokud je jejich vynechání řádně odůvodněno.
Přestože jsou ESRS standardy zcela nové, musíme zdůraznit, že Evropská komise a EFRAG nadále úzce spolupracují s ostatními tvůrci jiných mezinárodních ESG standardů, jako jsou například ISSB a GRI s cílem zajistit jejich vysoký stupeň interoperability s ESRS a zabránit tak dvojímu reportingu ze strany podniků.
Kontrolní otázky:
- Jakou oblast upravují průřezové standardy?
Průřezové standardy se týkají obecných požadavků na informace o udržitelnosti, které lze považovat za jakýsi koncepční rámec, zejména pokud jde o kvalitativní charakteristiky informací, definice principu dvojí významnosti apod. Dále jsou to informace o udržitelnosti, které jsou společné pro všechny dotčené subjekty a zahrnují například informace o řízení daného subjektu či identifikaci rizik a příležitostí.
- Jakých oblastí se týkají tematické standardy ESRS?
Jedná se o tyto oblasti: environmentální (standardy ESRS E1 až E5), sociální (ESRS S1 až S4) a oblasti správy a řízení (G1 a G2).
- Je nutné informace vykazované podle tematických standardů posuzovat z hlediska dvojí významnosti a co tento princip znamená?
Ano, informace obsažené v tematických standardech se posuzují z hlediska dvojí významnosti, kdy podnik musí posoudit, zda je informace významná jak z hlediska dopadu udržitelnosti na podnik samotný, tak také z hlediska dopadu podniku na své okolí.