Standardy pro vykazování informací o udržitelnosti podle CSRD – standard ESRS 1
Cílem evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti neboli „ESRS“ je specifikovat informace o udržitelnosti, které podnik zveřejňuje v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2022/2464. Pokud vycházíme z předpokladu, že každá standardizace potřebuje nejdříve stanovit obecná pravidla, kterými se bude řídit, tak je to právě průřezový standard ESRS 1 – Obecné požadavky. Ten stanoví jakýsi koncepční rámec pro uvádění informací o udržitelnosti. Cílem standardu ESRS 1 je stanovit strukturu ESRS, vysvětlit používaná pravidla pro vypracování zprávy o udržitelnosti, definovat základní pojmy a obecné kvalitativní požadavky na sestavení a zveřejnění zprávy o udržitelnosti.
Strukturu ESRS lze zcela jednoduše shrnout, a to tak, že standardy obsahují tři kategorie standardů: průřezové, tematické a odvětvové, které však prozatím nebyly vydány. ESRS 1 poskytuje definice některých základních pojmů, jako jsou „dopady“, „rizika a příležitosti“ a v otázce definic odkazuje na zvláštní přílohu, která obsahuje slovníček pojmů.
Významnou částí zmíněného standardu jsou požadavky na kvalitativní charakteristiky informací. Tyto požadavky se v zásadě moc neliší od kvalitativních požadavků na finanční reporting a dělí se na základní a dodatečné. Mezi ty základní patří relevance informací a věrný a poctivý obraz, zatímco mezi těmi dodatečnými požadavky nalezneme například srovnatelnost, ověřitelnost a srozumitelnost. Detailnější popis a aplikační návod výše uvedených charakteristik je uveden v dodatku standardu ESRS 1.
Za základní kámen uvádění informací o udržitelnosti lze považovat tak zvanou zásadu dvojí významnosti, na jejímž základě se podnik rozhoduje, zda je informace významná a podnik ji tím pádem uvede ve své zprávě o udržitelnosti. Podniky by měly uvést nejen to, jak otázky udržitelnosti ovlivňují jejich výkonnost, pozici a rozvoj neboli outside-in perspective, ale i dopad činnosti podniku na společnost a životní prostředí neboli inside-out perspective. Tato zásada je v tomto standardu podrobně popsána. Detailnější návod k aplikaci této zásady se nyní připravuje na úrovni Evropské unie.
Standard ESRS 1 obsahuje ustanovení, která blíže specifikují postupy ohledně náležité péče podniku tak zvané „due dilligence“. Náležitá péče je postup, který podniky používají k identifikaci, prevenci, zmírnění a zohlednění skutečných i potenciálních negativních dopadů na životní prostředí a lidi spojené s jejich podnikáním. Základní prvky náležité péče se přímo odrážejí v požadavcích na zveřejňování informací stanovených v ESRS 2 a v tematických ESRS, které budou předmětem dalších podcastů.
Podle směrnice CSRD uvádí podnik informace o udržitelnosti s ohledem na významné dopady, rizika a příležitosti spojené s podnikem prostřednictvím jeho přímých a nepřímých obchodních vztahů v souvisejících částech hodnotového řetězce. Požadavky na hodnotový řetězec jsou následně specifikovány ve standardu ESRS 1.
Další požadavky obsažené v tomto standardu lze považovat za spíše koncepční. Jedná se například o způsob uvádění kvantitativních informací za předpokladu, že nejsou zcela dostupné a podnik pro jejich uvádění provede odhad za pomocí sektorových průměrů nebo zástupných údajů. Standard ESRS 1 řeší také problematiku časových horizontů, kde blíže definuje krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý časový horizont. Podle standardu by zpráva o udržitelnosti měla obsahovat i srovnatelné informace za minulé období, obdobně jako je tomu v účetní závěrce. Podnik také uvede propojení s ostatními částmi zprávy vedení podniku, nyní známé jako výroční zpráva.
Poslední v pořadí, avšak velmi zásadní, je část obsahující přechodná ustanovení s výčtem požadavků, které jsou zaváděny postupně, tak zvané phase-in provisions. Tato přechodná ustanovení jsou detailně popsána v dodatku C standardu. Jedná se o ustanovení, která mohou být vynechána nebo nemusí být použitelná v prvním roce, respektive v letech, kdy bude vyhotovena zpráva o udržitelnosti. Důvodem tohoto ustanovení je především ulevit podnikům od významné administrativní zátěže spojené s přípravou na vyhotovení zpráv o udržitelnosti v prvních letech.
Kontrolní otázky:
- Jaká je role standardu ESRS 1?
Průřezový standard ESRS 1 lze v zásadě považovat za jakýsi koncepční rámec pro uvádění informací o udržitelnosti podle standardů ESRS.
- Jaké oblasti upravuje průřezový standard ESRS 1?
Standard ESRS 1 upravuje strukturu standardů ESRS, používaná pravidla, základní pojmy definice a obecné požadavky vztahující se k přípravě a prezentaci informací o udržitelnosti v souladu se směrnicí CSRD.
- Existují nějaké úlevy ohledně rozsahu uvádění informací o udržitelnosti?
Ano, v dodatku C – Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací, kde jsou uvedena ustanovení, u kterých je možné jejich postupné zavádění při zveřejňování informací v souladu s ESRS.