Kdy se zaměstnavatel účinně dozví o porušení povinností zaměstnance?
V tomto podcastu rozebereme aktuální rozsudek Nejvyššího soudu, který se zabývá okamžikem, kdy se zaměstnavatel účinně dozví o porušení povinností zaměstnance, a začnou mu běžet lhůty pro rozvázání pracovního poměru.
V našem minulém podcastu jsme se zabývali výpovědí zaměstnance za úmyslné předstírání práce. Jednalo se o případ, kdy si zaměstnanec pracující jako obecní úředník v pracovní době vyřizoval své soukromé záležitosti, konkrétně odesílal balíček s kostýmem vězeňského pyžama s číslicemi místostarostovi obce, pro kterou pracoval. Zaměstnavatel dal proto zaměstnanci výpověď z důvodu porušování povinností, a jak již víme, zcela platně. Jedním z argumentů zaměstnance, se kterým se u soudu domáhal neplatnosti této výpovědi, bylo i uplynutí zákonné lhůty k dání výpovědi. Pro zaměstnavatele je velmi zajímavé, jak se s touto argumentací soudy vypořádaly.
V případě porušování povinností může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi dozvěděl, nejpozději ale do jednoho roku ode dne, kdy důvod k výpovědi vznikl. Pokud dá zaměstnavatel zaměstnanci výpověď po uplynutí jedné z těchto lhůt, bude považována za neplatnou. Kdy se však zaměstnavatel o porušení povinností zaměstnance dozví?
Dle ustálené judikatury platí, že zaměstnavatel se o porušení povinností zaměstnance dozví v den, kdy se o něm dozví vedoucí zaměstnanec, který je takovému zaměstnanci bezprostředně nebo výše nadřízen.
V posuzovaném případě bylo porušení povinnosti zaměstnance popsáno v policejním oznámení o přestupku spáchaném zaměstnancem. Toto oznámení bylo doručeno na podatelnu obecního úřadu. Nejdříve se s ním seznámil sám úředník, který byl z přestupku obviněn. Téměř o měsíc později se o oznámení dozvěděl tajemník obecního úřadu. Následně byla zaměstnanci dána výpověď.
Soudy nižších stupňů dospěly k závěru, že se zaměstnavatel dozvěděl o porušení povinností zaměstnance dnem, kdy bylo policejní oznámení doručeno na podatelnu obecního úřadu. Tento závěr je však dle Nejvyššího soudu zcela mylný.
Nejvyšší soud opětovně potvrdil, že je nezbytné dle konkrétních okolností případu určit, kdy se zaměstnavatel o porušení povinností ze strany zaměstnance dozvěděl. Došel k závěru, že v našem případě to bylo až dnem předání policejního oznámení tajemníkovi obecního úřadu. Ten totiž ve vztahu k zaměstnancům obce vystupuje jako nejvyšší vedoucí zaměstnanec oprávněný k právním jednáním v oblasti pracovněprávních vztahů. Doručení na podatelnu obecního úřadu, ani vědomost úředníka o přestupku zaměstnance, není pro běh lhůty pro dání výpovědi zaměstnanci relevantní.
Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti pracovního práva. Na slyšenou!
Kontrolní otázky
- V jaké lhůtě může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z důvodu porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem?
V prekluzivní lhůtě dvou měsíců ode dne, kde se o důvodu výpovědi dozvěděl, nejdéle však v prekluzivní lhůtě jednoho roku ode dne, kdy důvod výpovědi vznikl.
- Zakládá vědomost vedoucího zaměstnance o porušení povinnosti zaměstnance počátek běhu těchto lhůt pro zaměstnavatele?
Ano.
- Kdo vystupuje vůči zaměstnancům obecního úřadu jako vedoucí zaměstnanec?
Tajemník obecního úřadu.