Odložení splatnosti mzdy za práci přesčas potvrzeno Nejvyšším správním soudem

Náš případ začal v momentě, kdy oblastní inspektorát práce uložil zaměstnavateli pokutu 50 000 korun za porušení pravidel pro výplatu mzdy za práci přesčas. Zaměstnavatel ale s pokutou nesouhlasil a obrátil se na soud.

Inspekci se nelíbil postup tohoto zaměstnavatele při proplácení přesčasů. Zaměstnavatel se se zaměstnanci písemně dohodl na odložené splatnosti mzdy za práci přesčas tak, že za přesčasy mohli v následujícím půlroce čerpat náhradní volno. Mzdu za přesčas pak dostali vyplacenou až za dny, kdy si toto náhradní volno vybírali. Taková praxe je u zaměstnavatelů poměrně běžná, inspekce práce ji ale nikdy neschvalovala.

Inspekce tedy v našem případě postup zaměstnavatele vyhodnotila jako přestupek neposkytnutí části mzdy zaměstnanci. Podle inspekce ze zákoníku práce jasně plyne, že mzda je splatná nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce po výkonu práce. To platí i pro dosaženou mzdu za práci přesčas. A případná dohoda stran na tom nic nemění.

Soudy se na základě žaloby zaměstnavatele proti uložené pokutě zabývaly otázkou, zda je možné se odchýlit od zákonem stanovené doby splatnosti dosažené mzdy za práci přesčas. Krajský soud i Nejvyšší správní soud dospěly k závěru, že ano, a to dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu odložení splatnosti dosažené mzdy za práci přesčas o přiměřenou dobu nijak nezasahuje do práva zaměstnance na výplatu mzdy. V takovém případě se nejedná o vzdání se nároku na mzdu, protože zaměstnancům je nadále každý měsíc poskytována základní mzda.

Vždy je ale potřeba, aby odložená splatnost mzdy za práci přesčas byla mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dvoustraně sjednána – jen tak je zaměstnanec jako slabší strana chráněný. Posunutí splatnosti mzdy za práci přesčas tak zaměstnavatel nemůže provést jednostranně, například vnitřním předpisem. Odkládat výplatu mzdy zároveň nejde do nekonečna, doba musí být přiměřená – šest měsíců je podle soudu v pořádku.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu posiluje dispozitivnost a flexibilitu v pracovněprávních vztazích. Pro zaměstnavatele se snižuje riziko pokut za velmi častou praxi. Zaměstnanci se potom můžou rozhodnout, zda s posunutím výplaty přesčasů souhlasí a dohodu se zaměstnancem podepíší. Prakticky pro ně takový postup znamená rovnoměrnější měsíční příjem. Pokud by však nesouhlasili, zaměstnavatel je nemůže k posunutí výplaty přesčasů sám donutit.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z pracovního práva. Na slyšenou!

 

Kontrolní otázky

1. Kdy je podle zákoníku práce splatná mzda?

Koncem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla práce vykonána.

2. Může zaměstnavatel odsunout splatnost mzdy za práci přesčas vnitřním předpisem?

Ne.

3. Může se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na odložení výplaty mzdy za práci přesčas?

Ano, a to o přiměřenou dobu.