V audio příspěvku se zaměříme na právní úpravu tzv. izolačky neboli mimořádného příspěvku zaměstnancům při nařízené karanténě nebo izolaci a na povinnosti, které v souvislosti s mimořádným příspěvkem vznikají zaměstnavatelům.

Vývoj epidemické situace v České republice je dlouhodobě nepříznivý. Jedním z problémů je, že osoby pozitivně testované na koronavirus hlásí v průměru jen zhruba jeden rizikový kontakt. Důvodem nehlášení kontaktů může být i obava, že karanténa pro blízkého člověka znamená podstatný výpadek příjmů. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravilo takzvanou izolačku, neboli mimořádný příspěvek při karanténě, aby občany motivovalo k důslednějšímu hlášení kontaktů. Zákon 121/2021 sbírky, který mimořádný příspěvek zavádí, nabyl účinnosti 5. března.

Právo na mimořádný příspěvek mají zaměstnanci, kterým byla nařízena karanténa nebo izolace z důvodu infekčního onemocnění mezi 1. březnem a 30. dubnem 2021. Vyplácí se i zaměstnancům pracujícím na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, pokud se účastní nemocenského pojištění. Kdyby však zaměstnanec pracoval v době karantény dál, typicky z domova, nejedná se o překážku v práci a zaměstnanec by dostával běžnou mzdu, a ne náhradu mzdy a izolačku.

Když je zaměstnanci nařízena karanténa nebo izolace a zaměstnanec z tohoto důvodu přeruší výkon práce, musí to včas ohlásit svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel získá přesné informace o dni vystavení i následném ukončení karantény nebo izolace také ze systému eNeschopenka. Na základě těchto podkladů je pak zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci mimořádný příspěvek spolu s náhradou mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Poprvé tedy budou zaměstnavatelé vyplácet izolačku v dubnovém výplatním termínu, pokud měli v březnu některého zaměstnance v karanténě nebo izolaci.

Výše mimořádného příspěvku je 370 korun za každý zameškaný kalendářní den. Platí se nejdéle za dobu prvních čtrnácti dnů nařízené karantény nebo izolace. Zaměstnavatel tak vyplatí maximálně 5 180 korun za jeden případ karantény nebo izolace.

Zároveň musí zaměstnavatel sečíst mimořádný příspěvek a poskytnutou náhradu mzdy za příslušnou dobu, a v případě, že by součet přesáhl 90 % průměrného hrubého výdělku zaměstnance, musí mimořádný příspěvek snížit tak, aby maximální částku nepřesahoval. Vzhledem k tomu, že mimořádný příspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, činí tedy 370 korun čistého za den, může celková výše příjmu u některých zaměstnanců v době karantény přesáhnout 100 procent jejich běžného výdělku. Mimořádný příspěvek nelze také postihnout soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Zákon dále řeší i případy karantén v souvislosti s cestami zaměstnanců do zahraničí. Pokud zaměstnanec vycestuje soukromě a do pěti dnů od návratu do České republiky je mu nařízena karanténa nebo izolace, zaměstnavatel mu mimořádný příspěvek vyplácet nemusí – poskytne pouze náhradu mzdy. Když však zaměstnavatel vyšle zaměstnance na zahraniční pracovní cestu a po návratu musí zaměstnanec do karantény nebo izolace, mimořádný příspěvek od zaměstnavatele dostane.

Podstatnou informací pro zaměstnavatele je, že náklady na vyplacené mimořádné příspěvky při karanténě neponesou sami. Částku zúčtovanou zaměstnancům si totiž odečtou z měsíčního pojistného na sociální zabezpečení odváděného za zaměstnavatele. Musí si ovšem dát pozor na včasné vyplacení mimořádného příspěvku – pokud by ho zaměstnavatel nestihl zaměstnanci vyplatit do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém si částku odečítá, ztratil by na něj právo.

Dále platí, že nárok na odečet lze uplatnit nejpozději do tří kalendářních měsíců po skončení karantény nebo izolace. Kromě samotného odečtu musí také zaměstnavatel v měsíčním Přehledu o výši pojistného podávaném České správě sociálního zabezpečení vyplnit údaj o počtu zaměstnanců, za které odečet uplatňuje a úhrn mimořádných příspěvků, které od pojistného odečítá.

Pokud by zaměstnanců v karanténě či izolaci byl větší počet a celková částka mimořádných příspěvků by překročila výši pojistného hrazeného zaměstnavatelem, rozdíl bude považován za přeplatek na pojistném. Zaměstnavatel pak může požádat Českou správu sociálního zabezpečení o zpětnou úhradu přeplatku. V opačném případě, tedy pokud si zaměstnavatel z pojistného odečte více, než správně měl, považuje se rozdíl za dluh na pojistném, který je zaměstnavatel povinen uhradit.

Při řádném a včasném hrazení mimořádného příspěvku tedy zaměstnavatelům nebudou vznikat přímé náklady. Musí však počítat s novou administrativou. Jednak si musí interně evidovat, kterým zaměstnancům byla nařízena karanténa nebo izolace, aby mohli odečty řádně uplatnit a vyplnit příslušné kolonky v Přehledu o výši pojistného. A také musí zúčtovaný mimořádný příspěvek uvádět na výplatní pásce zaměstnanců, kterým byl poskytnut.

Nárok na mimořádný příspěvek má prozatím trvat do konce dubna 2021. V tuto chvíli nelze vyloučit, že dojde k prodloužení doby vyplácení příspěvku.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti pracovního práva. Na slyšenou!

Kontrolní otázky

1. Pro koho je mimořádný příspěvek určen?
   Mimořádný příspěvek je určen zaměstnancům nebo osobám, které se účastní nemocenského pojištění jako zaměstnanci a kterým byla nařízena karanténa nebo izolace mezi 1. březnem a 30. dubnem 2021, a to v prvních čtrnácti dnech takto nařízené karantény nebo izolace.

 

2. Kdo bude mimořádný příspěvek platit?
   Mimořádný příspěvek bude zaměstnancům vyplácen zaměstnavatelem spolu s náhradou mzdy. Zaměstnavatel si pak odečte výši vyplacených mimořádných příspěvků od povinně odváděného pojistného na sociální zabezpečení.

 

3. Bude mimořádný příspěvek podléhat exekuci či soudnímu výkonu rozhodnutí?
   Mimořádný příspěvek nebude podléhat exekuci ani soudnímu výkonu rozhodnutí.