Aktuálně projednávané novely zákoníku práce

V tomto audio příspěvku probereme celou řadu novel zákoníku práce, které se v nyní, v květnu 2021, nacházejí v Poslanecké sněmovně.

 

V každém volebním období patří zákoník práce k předpisům, ke kterému je navrhována celá řada novelizací, ať už z důvodu implementace unijních předpisů, nebo z důvodu nutnosti reagovat na společenský vývoj v oblasti pracovněprávních vztahů.

Ačkoli byla v loňském roce přijata takzvaná velká novela zákoníku práce, i tak je v současné chvíli v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednáváno dalších sedm dílčích novel, které se nachází v různém stádiu legislativního procesu.

Nejnovější návrh reaguje na pracovněprávní vývoj v západní Evropě, kde dochází k dlouhodobému snižování celkové týdenní pracovní doby. Skupina poslanců navrhla zkrátit maximální týdenní pracovní dobu ze současných 40 hodin na 37,5 hodiny. V případě vybraných zaměstnanců, zejména pracujících ve směnách, na 36 a čtvrt, respektive 35 hodin týdně.

Dále tato novela obsahuje úpravu výpočtu základní měsíční minimální mzdy, a to za pomocí koeficientu průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok. V návaznosti na to má být upraven i výpočet zaručené mzdy. Cílem úpravy výpočtu minimální mzdy je zavést pevný automatický mechanismus valorizace, na jehož základě by byla minimální mzda pravidelně zvyšována a její výše by byla jednoduše, dostatečně a včas odhadnutelná.

Vláda k novele, která zkracuje pracovní dobu a zaručuje automatickou valorizaci minimální mzdy, zaujala nesouhlasné stanovisko. Důvodem je zejména příliš velká koncepční změna základních pracovněprávních institutů bez předchozí debaty a konsensu na úrovni sociálních partnerů. Organizační výbor Poslanecké sněmovny doporučil návrh zákona projednat, ovšem první čtení prozatím nebylo zahájeno.

 

Druhá nejnovější novela má zavést do českého právního řádu úpravu práce z domova. O návrhu jsme Vás podrobně informovali v našem předchozím podkástu, který vyšel v dubnu tohoto roku. I v tomto případě Vláda zaujala nesouhlasné stanovisko a první čtení v Poslanecké sněmovně nebylo dosud zahájeno.

 

V další novele skupina poslanců navrhla zavedení nového institutu ošetřovatelského volna, o které by mohl žádat zaměstnanec pracující u zaměstnavatele v pracovním poměru alespoň jeden rok. Zaměstnavatel by takové žádosti byl povinen vyhovět v případě, že zaměstnanec pečuje o osobu, která je závislá na péči jiné osoby dle zákona o sociálních službách. Zaměstnavatel by takové žádosti musel vyhovět a volno umožnit v případě zaměstnance, který se stará o rodiče, prarodiče, zletilé děti své nebo svého manžela nebo manželky, či registrovaného partnera.

Ošetřovatelské volno by mohlo být na konkrétního člena rodiny poskytnuto u téhož zaměstnavatele pouze jednou, nejvýše na dobu jednoho roku a bez nároku na náhradu mzdy nebo platu. V případě poskytnutí ošetřovatelského volna by se však na zaměstnance nevztahovala některá pracovněprávní pravidla, jako například ochranný zákaz výpovědi po dobu trvání volna.

Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku k návrhu ošetřovatelského volna argumentovala především tím, že předkládaná novela není dostatečně provázaná s ostatními variantami nepřítomnosti zaměstnance v práci po dobu poskytování péče, nezohledňuje provozní důvody zaměstnavatele při rozhodování o poskytnutí volna a nekoncepčně zužuje jak okruh osob pečujících, tak potřebných. Předseda Poslanecké sněmovny i tak doporučil návrh projednat. První čtení nebylo dosud zahájeno.

Skupina poslanců dále navrhla odstranit zákaz vykonávat práce stejně druhově vymezené u stávajícího zaměstnavatele v době čerpání rodičovské dovolené, a to v omezeném rozsahu na základě uzavření dohody o provedení práce. Podle poslanců k takovým případům v praxi i přes zákaz dochází. V dohodě o provedení práce se na oko sjedná jiný druh práce, ale ve skutečnosti zaměstnanec během rodičovské dovolené koná stejnou práci jako před ní. Tedy tu, kterou má sjednánu v pracovní smlouvě. S touto částí novely Vláda vyslovila nesouhlas z důvodu nadbytečnosti, kdy považuje současnou úpravu za dostatečně flexibilní.

V novele je dále navržena možnost zaměstnance požádat o zpětné navýšení pracovní doby nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby v případě, že zaměstnanci pečují o vybraný okruh potřebných osob a pracovní doba jim byla na jejich žádost dříve snížena. Žádost zaměstnance by musela být odůvodněná, a to buď změnou nebo odpadnutím důvodu vedoucího k předchozí žádosti, a zaměstnavatel by byl povinen v takovém případě žádosti do šesti měsíců od jejího obdržení vyhovět, pokud mu v tom nebudou bránit vážné provozní důvody. K této části novely Vláda konstatovala, že má být daná oblast řešena koncepčně v rámci implementace směrnice EU, která nás čeká do srpna 2022, a nikoli v rámci dílčích návrhů. Rovněž tato novela zatím čeká v Poslanecké sněmovně na první čtení.

 

Další, symbolickou novelu zákoníku práce, navrhla skupina poslanců s cílem zajistit vyšší společenské uznání pro péči a výchovu dětí. Tato novela by měla přejmenovat mateřskou dovolenou na mateřskou péči a rodičovskou dovolenou na rodičovskou péči. Ani zde nebylo dosud zahájeno první čtení.

 

Nejzásadnějším návrhem, který má nejspíš jako jediný šanci na přijetí před volbami do Poslanecké sněmovny, je zvýšení minimální výměry dovolené v soukromém sektoru na úroveň sektoru veřejného. Podle této novely by měli mít všichni zaměstnanci právo nejméně na 5 týdnů dovolené za rok. Pro pedagogické a akademické pracovníky by samozřejmě dále platila osmitýdenní dovolená. Projednávání tohoto návrhu bylo ve třetím čtení přerušeno. Pokud bude schválen, zaměstnavatelé soukromého sektoru přijdou o velice častý zaměstnanecký benefit, ledaže by chtěli svým zaměstnancům poskytovat 6 týdnů dovolené.

 

Nejstarší novela, v tuto chvíli stále projednávaná v rámci prvního čtení, byla navržena skupinou poslanců před více než třemi lety. Měla zvýšit specializační příplatek pedagogickým pracovníkům o tisíc korun a zavést nový příplatek pro učitele za výkon práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole, a to ve výši 2 500 Kč až 3 500 Kč.

Vzhledem k letošním podzimním sněmovním volbám a ranému legislativnímu stádiu, ve kterém se jednotlivé návrhy novel zákoníku práce nachází, se lze domnívat, že k jejich projednání a schválení již nedojde. Jedinou výjimkou může být prodloužení dovolené. V dalším volebním období budou muset být případně návrhy předloženy znovu, se zopakováním celého legislativního procesu.

 

Otázka první

Mění některá z navrhovaných novel týdenní pracovní dobu? Jakým způsobem?

ANO. Nejnovější novela navrhuje zkrácení týdenní pracovní doby ze 40 hodin na 37,5 hodiny, resp. z 37,5 na 35 hodin a z 38,75 na 36,25 hodin.

 

Otázka druhá

Jak je navržena nová úprava dovolené?

Novela navrhuje sjednocení výměry dovolené na nejméně pět týdnů v kalendářním roce pro soukromé i veřejné zaměstnance.

 

Otázka třetí

Jaké je převažující stanovisko Vlády k navrhovaným novelám?

Vláda ve většině případů zaujala nesouhlasné stanovisko z konkrétních důvodů uvedených k jednotlivým novelám.

 

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti pracovního práva. Na slyšenou!