Mimořádný příspěvek při karanténě neboli izolačka
V audio příspěvku se zaměříme na znovuzavedenou právní úpravu tzv. izolačky neboli mimořádného příspěvku zaměstnancům při nařízené karanténě nebo izolaci a na povinnosti, které v souvislosti s mimořádným příspěvkem vznikají zaměstnavatelům.
Epidemická situace v České republice související se šířením onemocnění COVID-19 je stále nepříznivá. Ministerstvo práce a sociálních věcí v reakci na tento stav připravilo nový návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnancům při nařízené karanténě, který kopíruje zákon přijatý na jaře 2021. Nový zákon byl vyhlášen ve sbírce dne 23. prosince 2021 a účinnosti nabyl stejného dne.
Právo na mimořádný příspěvek mají zaměstnanci, kterým byla nebo bude nařízena karanténa nebo izolace z důvodu infekčního onemocnění mezi 23. prosincem 2021 a 28. únorem 2022. Náleží i zaměstnancům, kterým byla karanténa nařízena již před 23. prosincem 2021, ale v tento den stále trvala.
Mimořádný příspěvek je vyplácen za dobu trvání překážek v práci jak zaměstnancům pracujícím na základě pracovních smluv, tak i zaměstnancům pracujícím na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud se účastní nemocenského pojištění. V případě, že zaměstnanec v době karantény dál pracoval, typicky z domova, nejedná se o překážku v práci a zaměstnanec dostává běžnou mzdu, a ne náhradu mzdy a izolačku.
Výše mimořádného příspěvku je 370 Kč za každý zameškaný kalendářní den. Platí se nejdéle za dobu prvních čtrnácti dnů nařízené karantény nebo izolace. Zaměstnavatel tak vyplatí maximálně 5 180 Kč za jeden případ karantény nebo izolace.
Zaměstnavatel musí dále sečíst výši mimořádného příspěvku a poskytnutou náhradu mzdy za příslušnou dobu a v případě, že by součet přesáhl 90 % průměrného hrubého výdělku zaměstnance, zaměstnavatel mimořádný příspěvek o tento rozdíl sníží.
Vzhledem k tomu, že mimořádný příspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, díky čemuž činí 370 Kč čistého za den, může celková výše příjmu u některých zaměstnanců v době karantény přesáhnout 100 % jejich běžného výdělku. Mimořádný příspěvek nelze také postihnout soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
Když je zaměstnanci nařízena karanténa nebo izolace a zaměstnanec z tohoto důvodu přeruší výkon práce, musí to včas ohlásit svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel získá přesné informace o dni zahájení i následném ukončení karantény nebo izolace také ze systému eNeschopenka. Na základě těchto podkladů je pak zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci mimořádný příspěvek spolu s náhradou mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Poprvé tedy budou zaměstnavatelé vyplácet izolačku v lednovém výplatním termínu, pokud měli v prosinci některého zaměstnance v karanténě nebo izolaci.
Náklady na vyplacené mimořádné příspěvky při karanténě neponesou zaměstnavatelé sami. Částku zúčtovanou zaměstnancům si mohou odečíst z měsíčního pojistného na sociální zabezpečení odváděného za zaměstnavatele. Nárok na odečet lze uplatnit nejpozději do tří kalendářních měsíců po skončení karantény nebo izolace. Kromě samotného odečtu musí také zaměstnavatel v měsíčním Přehledu o výši pojistného podávaném České správě sociálního zabezpečení vyplnit údaj o počtu zaměstnanců, za které odečet uplatňuje a úhrn mimořádných příspěvků, které od pojistného odečítá.
Zaměstnavatelé si ovšem musí dát pozor na včasné vyplacení mimořádného příspěvku – pokud by ho zaměstnavatel nestihl zaměstnanci vyplatit do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém si částku odečítá, ztratil by na něj právo.
Pokud by zaměstnanců v karanténě či izolaci byl větší počet a celková částka mimořádných příspěvků by překročila výši pojistného hrazeného zaměstnavatelem, rozdíl bude považován za přeplatek na pojistném. Zaměstnavatel pak může požádat Českou správu sociálního zabezpečení o zpětnou úhradu přeplatku. V opačném případě, tedy pokud si zaměstnavatel z pojistného odečte více, než správně měl, považuje se rozdíl za dluh na pojistném, který je zaměstnavatel povinen uhradit.
Při řádném a včasném hrazení mimořádného příspěvku tedy zaměstnavatelům nebudou vznikat přímé náklady. Musí však počítat s novou administrativou. Jednak si musí interně evidovat, kterým zaměstnancům byla nařízena karanténa nebo izolace, aby mohli odečty řádně uplatnit a vyplnit příslušné kolonky v Přehledu o výši pojistného, ale také musí zúčtovaný mimořádný příspěvek uvádět na výplatní pásce zaměstnanců, kterým byl poskytnut.
Nárok na mimořádný příspěvek má prozatím trvat do konce února 2022. V tuto chvíli nelze vyloučit, že dojde k prodloužení doby vyplácení příspěvku, a to s ohledem na přetrvávající zhoršenou epidemickou situaci.
Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti pracovního práva. Na slyšenou!
Kontrolní otázky
- Pro koho je mimořádný příspěvek určen?
Mimořádný příspěvek je určen zaměstnancům na pracovní smlouvu, DPČ nebo DPP, pokud se účastní nemocenského pojištění a byla jim nařízena karanténa nebo izolace mezi 23. prosincem 2021 a 28. únorem 2022. Postačí i, pokud už 23. prosince 2021 karanténa běžela.
- Kdo bude mimořádný příspěvek platit?
Mimořádný příspěvek bude zaměstnancům vyplácen zaměstnavatelem spolu s náhradou mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel si pak odečte výši vyplacených mimořádných příspěvků od své části povinně odváděného pojistného na sociální zabezpečení.
- Bude mimořádný příspěvek podléhat exekuci či soudnímu výkonu rozhodnutí?
- Mimořádný příspěvek nebude podléhat exekuci ani soudnímu výkonu rozhodnutí.