Mimořádný příspěvek při karanténě neboli izolačka

0:00
04:47

V audio příspěvku se zaměříme na znovuzavedenou právní úpravu tzv. izolačky neboli mimořádného příspěvku zaměstnancům při nařízené karanténě nebo izolaci a na povinnosti, které v souvislosti s mimořádným příspěvkem vznikají zaměstnavatelům.


Epidemická situace v České republice související se šířením onemocnění COVID-19 je stále nepříznivá. Ministerstvo práce a sociálních věcí v reakci na tento stav připravilo nový návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnancům při nařízené karanténě, který kopíruje zákon přijatý na jaře 2021. Nový zákon byl vyhlášen ve sbírce dne 23. prosince 2021 a účinnosti nabyl stejného dne.

Právo na mimořádný příspěvek mají zaměstnanci, kterým byla nebo bude nařízena karanténa nebo izolace z důvodu infekčního onemocnění mezi 23. prosincem 2021 a 28. únorem 2022. Náleží i zaměstnancům, kterým byla karanténa nařízena již před 23. prosincem 2021, ale v tento den stále trvala.

Mimořádný příspěvek je vyplácen za dobu trvání překážek v práci jak zaměstnancům pracujícím na základě pracovních smluv, tak i zaměstnancům pracujícím na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud se účastní nemocenského pojištění. V případě, že zaměstnanec v době karantény dál pracoval, typicky z domova, nejedná se o překážku v práci a zaměstnanec dostává běžnou mzdu, a ne náhradu mzdy a izolačku.

Výše mimořádného příspěvku je 370 Kč za každý zameškaný kalendářní den. Platí se nejdéle za dobu prvních čtrnácti dnů nařízené karantény nebo izolace. Zaměstnavatel tak vyplatí maximálně 5 180 Kč za jeden případ karantény nebo izolace.

Zaměstnavatel musí dále sečíst výši mimořádného příspěvku a poskytnutou náhradu mzdy za příslušnou dobu a v případě, že by součet přesáhl 90 % průměrného hrubého výdělku zaměstnance, zaměstnavatel mimořádný příspěvek o tento rozdíl sníží.

Vzhledem k tomu, že mimořádný příspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, díky čemuž činí 370 Kč čistého za den, může celková výše příjmu u některých zaměstnanců v době karantény přesáhnout 100 % jejich běžného výdělku. Mimořádný příspěvek nelze také postihnout soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Když je zaměstnanci nařízena karanténa nebo izolace a zaměstnanec z tohoto důvodu přeruší výkon práce, musí to včas ohlásit svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel získá přesné informace o dni zahájení i následném ukončení karantény nebo izolace také ze systému eNeschopenka. Na základě těchto podkladů je pak zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci mimořádný příspěvek spolu s náhradou mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Poprvé tedy budou zaměstnavatelé vyplácet izolačku v lednovém výplatním termínu, pokud měli v prosinci některého zaměstnance v karanténě nebo izolaci.

Náklady na vyplacené mimořádné příspěvky při karanténě neponesou zaměstnavatelé sami. Částku zúčtovanou zaměstnancům si mohou odečíst z měsíčního pojistného na sociální zabezpečení odváděného za zaměstnavatele. Nárok na odečet lze uplatnit nejpozději do tří kalendářních měsíců po skončení karantény nebo izolace. Kromě samotného odečtu musí také zaměstnavatel v měsíčním Přehledu o výši pojistného podávaném České správě sociálního zabezpečení vyplnit údaj o počtu zaměstnanců, za které odečet uplatňuje a úhrn mimořádných příspěvků, které od pojistného odečítá.

Zaměstnavatelé si ovšem musí dát pozor na včasné vyplacení mimořádného příspěvku – pokud by ho zaměstnavatel nestihl zaměstnanci vyplatit do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém si částku odečítá, ztratil by na něj právo.

Pokud by zaměstnanců v karanténě či izolaci byl větší počet a celková částka mimořádných příspěvků by překročila výši pojistného hrazeného zaměstnavatelem, rozdíl bude považován za přeplatek na pojistném. Zaměstnavatel pak může požádat Českou správu sociálního zabezpečení o zpětnou úhradu přeplatku. V opačném případě, tedy pokud si zaměstnavatel z pojistného odečte více, než správně měl, považuje se rozdíl za dluh na pojistném, který je zaměstnavatel povinen uhradit.

Při řádném a včasném hrazení mimořádného příspěvku tedy zaměstnavatelům nebudou vznikat přímé náklady. Musí však počítat s novou administrativou. Jednak si musí interně evidovat, kterým zaměstnancům byla nařízena karanténa nebo izolace, aby mohli odečty řádně uplatnit a vyplnit příslušné kolonky v Přehledu o výši pojistného, ale také musí zúčtovaný mimořádný příspěvek uvádět na výplatní pásce zaměstnanců, kterým byl poskytnut.

Nárok na mimořádný příspěvek má prozatím trvat do konce února 2022. V tuto chvíli nelze vyloučit, že dojde k prodloužení doby vyplácení příspěvku, a to s ohledem na přetrvávající zhoršenou epidemickou situaci.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti pracovního práva. Na slyšenou!

Kontrolní otázky

  1. Pro koho je mimořádný příspěvek určen?

Mimořádný příspěvek je určen zaměstnancům na pracovní smlouvu, DPČ nebo DPP, pokud se účastní nemocenského pojištění a byla jim nařízena karanténa nebo izolace mezi 23. prosincem 2021 a 28. únorem 2022. Postačí i, pokud už 23. prosince 2021 karanténa běžela.

  1. Kdo bude mimořádný příspěvek platit?

Mimořádný příspěvek bude zaměstnancům vyplácen zaměstnavatelem spolu s náhradou mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel si pak odečte výši vyplacených mimořádných příspěvků od své části povinně odváděného pojistného na sociální zabezpečení.

  1. Bude mimořádný příspěvek podléhat exekuci či soudnímu výkonu rozhodnutí?
    1. Mimořádný příspěvek nebude podléhat exekuci ani soudnímu výkonu rozhodnutí.