Po více než dvou letech, kdy byla Česká republika v prodlení s implementací evropské směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, byl v červnu ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon o ochraně oznamovatelů.

Zákon nabude účinnosti dne 1. srpna 2023. K tomuto dni jsou zaměstnavatelé zaměstnávající nejméně padesát zaměstnanců a další povinné subjekty povinny zavést funkční vnitřní oznamovací systém. Výjimkou jsou povinné subjekty, kteří ke dni účinnosti zákona zaměstnávají mezi padesáti a dvě stě čtyřiceti devíti zaměstnanci. Ti mohou vnitřní oznamovací systém zavést později, nejdéle však do 15. prosince 2023. Tato výjimka se neuplatní na veřejné zadavatele.

Přijatý zákon komplexně upravuje postup podávání oznámení o protiprávních jednání a zajištění ochrany osobám, které se rozhodnou taková oznámení učinit. Do právního řádu České republiky jsou zavedeny zcela nové pojmy, požadavky a hlavně povinnosti, které ze zákona pro celou řadu osob nově vyplývají.

Kdo tedy může být oznamovatelem? Může jím být každá fyzická osoba, která se dozvěděla v souvislosti s prací nebo obdobnou činností informace o možném protiprávním jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku, za který zákon stanoví pokutu s horní hranicí alespoň sto tisíc korun. Obsahem oznámení může být dále možné protiprávní jednání, které porušuje právní předpis nebo předpis Evropské unie v některé ze specifikovaných oblastí. Mezi tyto oblasti patří například oblast finančních institucí, služeb, produktů a trhů, daní z příjmů právnických osob, předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ochrany spotřebitele, zadávání veřejných zakázek a další.

Podmínka souvislosti s prací nebo obdobnou činností je relativně široce upravena, a zahrnuje mimo jiné zaměstnání, službu, samostatnou výdělečnou činnost, výkon práv spojených s účastí v právnické osobě či funkce členů orgánu právnické osoby, správu svěřenského fondu, odbornou praxi, stáž a další činnosti. I pouhé ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost je zahrnuto do působnosti zákona.

Povinné subjekty zřizující vnitřní oznamovací systém mohou umožnit, aby oznámení mohly podávat i třetí osoby, které pro ně práci nebo obdobnou činnost nevykonávají. V případě, že ale tuto možnost výslovně vyloučí, nemusí se oznámeními třetích osob vůbec zabývat, dokonce je nemusí ani přijímat.

Naopak, vždy by mělo být možné podat oznámení i anonymně. Na anonymní oznámení se však neuplatní zákonná ochrana, a to až do doby, než vyjde totožnost oznamovatele najevo.

V případě domněnky oprávněného důvodu k podání oznámení se až na výjimky oznámení nepovažuje za porušení bankovního tajemství a povinnosti mlčenlivosti stanovené smlouvou nebo jinými právními předpisy. Mezi tyto výjimky patří mlčenlivost při výkonu činnosti advokátů, notářů, soudců nebo zpovědní tajemství.

Kdo je oznamovatel a čeho se oznámení musí týkat už víme. V příštím díle si vysvětlíme, kdo je povinným subjektem, který musí vnitřní oznamovací systém zavést, a kdo je příslušnou osobou, kterou je povinen určit.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u dalšího dílu. Na slyšenou!

 

Kontrolní otázky

1. Kdo je oznamovatelem?

Fyzická osoba, která se dozvěděla v souvislosti s prací nebo obdobnou činností informace o možném protiprávním jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku nebo porušuje v některé ze specifikovaných oblastí právní předpis nebo předpis Evropské unie.

 

2. Co se rozumí prací nebo obdobnou činností?

Prací nebo obdobnou činností se rozumí zaměstnání, služba, samostatná výdělečná činnost, výkon práv spojených s účastí v právnické osobě či funkce členů orgánu právnické osoby, správa svěřenského fondu, odborná praxi, stáž a další činnosti.

 

3. Lze oznámení podávat anonymně?

Ano, ale na anonymní oznámení se neuplatní zákonná ochrana do doby, než vyjde totožnost oznamovatele najevo.