Zákon o ochraně oznamovatelů zavedl povinnost povinných subjektů zřídit funkční vnitřní oznamovací systém. Jeho prostřednictvím mohou oznamovatelé podávat oznámení o protiprávním jednání (kdo je povinným subjektem a co může být předmětem oznámení jsme probrali v předchozích dvou dílech této série).

V životním cyklu oznámení hraje klíčovou roli příslušná osoba, kterou musí všechny povinné subjekty určit. Právě příslušná osoba přijímá, zpracovává, posuzuje důvodnost a náležitě prošetřuje veškerá přijatá oznámení.

Na samém začátku je oznámení podané prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému. Oznámení může oznamovatel podat ústně nebo písemně. V případě ústního oznámení pořídí příslušná osoba záznam, se souhlasem oznamovatele může pořídit i zvukovou nahrávku. Oznamovateli pak umožní, aby se ke znění záznamu nebo přepisu zvukové nahrávky vyjádřil. Na žádost oznamovatele je příslušná osoba povinna oznámení přijmout i osobně, a to v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 14 dní od takové žádosti.

Příslušná osoba je povinna písemně vyrozumět oznamovatele o přijetí oznámení, a to nejpozději do 7 dní od přijetí. Pouze v případě, že si to oznamovatel výslovně nepřeje nebo by tím mohla být prozrazena jeho totožnost, není nutné oznamovatele vyrozumívat.

Od okamžiku přijetí oznámení začíná příslušné osobě běžet 30denní lhůta, ve které je povinna posoudit důvodnost oznámení. Ve skutkově nebo právně složitých případech je možné tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, a to nejvýše dvakrát – maximální lhůta je ve složitých případech tedy 90 dnů. Příslušná osoba musí oznamovatele o prodloužení lhůty písemně informovat, a to ještě před jejím uplynutím.

V případě, že příslušná osoba během posuzování dojde k závěru, že oznámení není důvodné, bez zbytečného odkladu o tomto závěru písemně vyrozumí oznamovatele. Oznámení je považováno za nedůvodné zejména tehdy, pokud popisované skutečnosti nejsou protiprávním jednáním nebo je jejich popis založen na nepravdivých informacích. V písemném vyrozumění příslušná osoba poučí oznamovatele o možnosti podat oznámení u orgánu veřejné moci.

V případě, že příslušná osoba dojde k závěru, že oznámení bylo důvodné, navrhne povinnému subjektu nápravné opatření k předejití protiprávního stavu nebo jeho nápravě. Povinný subjekt nemusí přijmout opatření navržené příslušnou osobou, může dle svého vlastního uvážení přijmout jiné vhodné opatření. Zákon zároveň nestanoví lhůtu, ve které musí být nápravné opatření povinným subjektem přijato. Po jeho přijetí je však příslušná osoba povinna bez zbytečného odkladu písemně vyrozumět oznamovatele o tomto opatření.

Posledním krokem je archivace oznámení. Příslušná osoba má povinnost po dobu 5 let ode dne přijetí oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému uchovávat toto oznámení a všechny s ním související dokumenty.

V případě, že příslušná osoba nevyrozumí ve výše uvedených lhůtách oznamovatele o výsledku posouzení oznámení, může jí být uložena pokuta až do výše dvacet tisíc korun českých. Pokud následně povinný subjekt nepřijme vhodné opatření, může mu být uložena pokuta až do výše jednoho milionu korun českých.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u dalšího dílu. Na slyšenou!

 

Kontrolní otázky

1. Jakým způsobem je možné podat oznámení?

Oznámení je možné podat písemně, ústně nebo osobně.

 

2. V jaké lhůtě musí příslušná osoba vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení?

Příslušná osoba je povinna písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení ve lhůtě 30 dnů ode dne přijetí oznámení. Tato lhůta může být dvakrát prodloužena ve skutkově či právně složitých případech, tedy nejdéle na 90 dnů.