Novela zákoníku práce, díl 1. – Nová úprava práce z domova
Dlouho očekávaná novela zákoníku práce transponující hned dvě směrnice Evropské unie míří do svého legislativního cíle, a s ní celá řada novinek. V podzimní sérii podcastů Vám tyto novinky postupně představíme. V prvním díle této série se zaměříme na nejvýznamnější a nejočekávanější část návrhu zákona, a to úpravu práce na dálku, tzv. home office.
Nedávná epidemie koronaviru, a s ní související zvýšená potřeba práce na dálku, ukázala na nedostatečnou úpravu této možnosti v současném znění zákoníku práce. Cílem novely je tento nedostatek odstranit a zvýšit flexibilitu výkonu práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele.
Pokud si zaměstnanec o práci na dálku požádá, nebude dle posledního znění novely zaměstnavatel povinen v žádném případě žádosti automaticky vyhovět. V případě těhotných zaměstnankyň, zaměstnanců pečujících o dítě mladší 9 let či v případě péče o jiné, zákonem vymezené závislé osoby, bude zaměstnavatel pouze povinen případné zamítnutí žádosti zaměstnance o práci na dálku písemně odůvodnit.
Podle návrhu zákona bude možné práci na dálku sjednat jen na základě písemné dohody uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Co by dohoda o práci na dálku měla obsahovat? To už novela nestanoví. Pouze vymezuje způsoby, jakými lze dohodu ukončit, a to buď vzájemnou písemnou dohodou nebo jednostrannou písemnou výpovědí. V případě výpovědi skončí dohoda po uplynutí 15 dnů, nedohodnou-li si strany jinou délku výpovědní doby. Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou také dohodnout, že dohodu o práci na dálku nemůže ani jedna strana jednostranně vypovědět.
Pouze v případě, že tak stanoví úřední opatření z mimořádných důvodů, bude moci zaměstnavatel zaměstnanci jednostranně práci na dálku písemně nařídit, a to i bez uzavření příslušné dohody. Takovým důvodem může být právě například epidemická situace. Jednostranně nařídit práci na dálku lze však pouze na nezbytně nutnou dobu a pokud to povaha práce zaměstnance umožňuje. Zároveň musí být místo výkonu práce na dálku způsobilé pro výkon dané práce.
Jednou z nejproblematičtějších otázek pro zaměstnavatele v souvislosti s prací na dálku je, zda a jakým způsobem jsou povinni zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci u těchto zaměstnanců. Novela však tuto otázku vůbec neřeší. Zaměstnavatelé tedy budou nadále povinni BOZP pro zaměstnance pracující na dálku zajistit, a to ve stejném rozsahu, v jakém ji zajišťují přímo na pracovišti. Zaměstnavatelům tak lze doporučit, aby v rámci písemných dohod způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanovili, a to včetně průběžné kontroly místa výkonu práce na dálku.
Kontrolní otázky
- Jakým způsobem lze sjednat práci na dálku?
Výkon práce na dálku lze sjednat pouze v písemné dohodě uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
- Může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit výkon práce na dálku?
Ano, ale pouze v případě, že tak stanoví úřední opatření z mimořádných důvodů.
- Musí zaměstnavatel vyhovět žádosti zaměstnance o výkon práce na dálku?
Ne. Pouze v případě těhotných zaměstnankyň, zaměstnanců pečujících o dítě mladší 9 let či v případě péče o jiné zákonem vymezené závislé osoby bude zaměstnavatel povinen případné zamítnutí takové žádosti písemně odůvodnit.