Novela zákoníku práce, díl 2. – Náhrada nákladů práce z domova
Dlouho očekávaná novela zákoníku práce transponující hned dvě směrnice Evropské unie míří do svého legislativního cíle a s ní celá řada novinek. V podzimní sérii podcastů Vám tyto novinky postupně představujeme. V prvním díle této série jsme probrali novou úpravu práce na dálku, tzv. home office, ve druhém si řekneme, jak to bude s náhradou nákladů, pokud zaměstnanec na dálku pracuje.
Velice významnou a dlouho diskutovanou součástí novely zákoníku práce je úprava náhrady nákladů, které zaměstnancům vznikají v souvislosti s výkonem práce na dálku. Novela nabízí hned několik možností, jak se s těmito náklady vypořádat.
První variantou, která funguje již v současnosti, je hrazení skutečných nákladů. Tedy pouze těch nákladů, které zaměstnanec zaměstnavateli prokáže, a které zaměstnanci vznikly v souvislosti s prací na dálku. Jaké všechny náklady lze však spojovat s prací na dálku už novela nestanoví. Bude to tedy i nadále nutné posoudit individuálně v každém jednotlivém případě.
Druhou variantou, kterou novela zavádí, je hrazení paušální částky zaměstnavatelem. Uplatní se, když tak zaměstnavatel stanoví ve vnitřním předpise nebo v písemné dohodě se zaměstnancem. Paušální částka pak bude zaměstnanci náležet za každou započatou hodinu práce na dálku. Výši paušálu stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou, a to na základě spotřeby domácností dle modelu vypočítaného Českým statistickým úřadem. Novela také výslovně stanoví, že paušální částka pokrývá veškeré náklady, a na žádnou další náhradu v souvislosti s prací na dálku již zaměstnanec nebude mít právo.
Ve třetí variantě novela upravuje možnost, že náhrada nákladů v souvislosti s prací na dálku nebo její část zaměstnanci nepřísluší. Podmínkou uplatnění této varianty je však dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnavatel o tom nemůže rozhodnout jednostranně. Pokud se strany takto dohodnou, zaměstnanci nebude hrazeno nic, a to ani v případě, že by zaměstnanec zaměstnavateli zpětně prokázal, že mu určité náklady v souvislosti s prací na dálku skutečně vznikly.
Navazující legislativní úprava v zákoně o daních z příjmů pak stanoví, že paušální náhrada ve výši stanovené vyhláškou nebude na straně zaměstnanců podléhat dani z příjmů fyzických osob, a tedy ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance a zaměstnavatele. Současně bude takto vynaložený náklad považován pro zaměstnavatele za daňově uznatelný. Stejný zvýhodněný daňový režim bude i nadále platit pro zaměstnavatelem uhrazené skutečné náklady spojené s prací zaměstnance na dálku.
Novela zákoníku práce sice výslovně počítá s tím, že zaměstnavatelé v soukromé sféře mohou stanovit paušální částku vyšší než vyhláška, částka přesahující zákonný paušál však již zvýhodněný daňový režim mít nebude.
Kontrolní otázky
- Jaké způsoby náhrady nákladů za výkon práce na dálku novela upravuje?
Novela zákoníku práce upravuje tři varianty náhrady nákladů – skutečně vynaložené, tj. prokázané náklady, paušální částku nebo dohodu o neposkytování náhrad.
- Jakým způsobem bude stanovena paušální výše náhrady nákladů za práci vykonanou na dálku?
Paušální výše náhrady za výkon práce na dálku bude stanovena vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí a bude vycházet z modelu vypočteného Českým statistickým úřadem. Vyhláška stanoví pevnou částku za každou započatou hodinu práce na dálku.
- Musí zaměstnavatel hradit zaměstnanci náhradu nákladů práce na dálku?
Zaměstnavatel a zaměstnanec si mohou sjednat, že náhrada nákladů zaměstnanci nenáleží vůbec.