Velice diskutovanou oblastí novely zákoníku práce byly dohody, tedy dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti. V průběhu legislativního procesu bylo navrženo velké množství změn, které měly ve své podstatě téměř setřít rozdíl mezi dohodami a pracovními smlouvami. V průběhu projednávání této novely však byla velká část těchto změn vypuštěna a konečné znění přináší pouze dílčí změny.

V případě dohody o provedení práce byly rozšířeny povinné náležitosti písemné dohody, a tak vedle doby, na kterou se tato dohoda uzavírá, bude nově muset obsahovat i vymezení sjednaných prací. Zákonné náležitosti dohody o pracovní činnosti zůstávají stejné, a tak tato dohoda musí nadále vymezovat sjednané práce, rozsah pracovní doby a dobu, na kterou se uzavírá.

Další změna se týká pracovní doby a doby odpočinku. Doposud se na dohodáře tato úprava prakticky nevztahovala. Zákoník práce pouze stanovil, že výkon práce na základě dohody nesmí přesáhnout dvanáct hodin za den. Po novele však i v případě dohodářů budou muset být dodrženy zákonné požadavky na pracovní dobu a dobu odpočinku.

Co to pro zaměstnavatele znamená? Zaměstnavatelé budou povinni zejména písemně rozvrhovat pracovní dobu dohodářů a s rozvrhem je seznamovat alespoň dva týdny předem, pokud se s nimi nedohodnou jinak. V samotné dohodě tedy bude možné sjednat výrazně kratší dobu pro seznamování s rozvrhem, aby byla zachována flexibilita. Dále budou zaměstnavatelé muset při rozvrhování pracovní doby dohodářů například dodržovat limity pro délku směn, nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami nebo nepřetržitého odpočinku v týdnu.

Další novinku představuje právo dohodáře písemně požádat, aby s ním zaměstnavatel uzavřel regulérní pracovní smlouvu. Dohodář může uzavření pracovní smlouvy požadovat v okamžiku, kdy jeho pracovněprávní vztah k zaměstnavateli trval na základě dohod v předchozích dvanácti měsících v souhrnu více než sto osmdesát dní. Zaměstnavatel je následně povinen poskytnout dohodáři do jednoho měsíce písemnou, odůvodněnou odpověď na jeho žádost.

V neposlední řadě novela stanoví právo dohodáře žádat odůvodnění výpovědi, a to do jednoho měsíce od jejího doručení. Tohoto práva však může dohodář využít pouze v zákonem vymezených případech, pokud má pocit, že mu byla dána výpověď neprávem. Mezi tyto případy patří například požadování zákonných informací, odborného rozvoje nebo využití práva požadovat uzavření pracovní smlouvy. Zaměstnavatel je následně povinen dohodáře o důvodech k výpovědi písemně informovat, a to bez zbytečného odkladu.

Zaměstnavatelé budou mít navíc povinnost dohodáře informovat o obsahu právního vztahu založeného dohodou, a to nejpozději do sedmi dnů ode dne započetí prací. Nyní mají zaměstnavatelé tuto povinnost pouze vůči zaměstnancům pracujícím na základě pracovní smlouvy. Bližší podrobnosti o informační povinnosti a jejích změnách vám přiblížíme v dalším díle podzimní série podcastů.

 

Kontrolní otázky

1. Jaké zákonné náležitosti bude muset nově obsahovat dohoda o provedení práce?

Vedle doby, na kterou je dohoda uzavřena, bude muset vymezovat i sjednané práce.

 

2. Bude zaměstnavatel povinen dohodářům písemně rozvrhovat pracovní dobu?

Ano. A s písemným rozvrhem pracovní doby bude zaměstnavatel povinen dohodáře seznámit alespoň dva týdny předem, pokud se s ním nedohodne na jiné době seznámení.