Informační povinnosti aneb kde zaměstnavatelé nejčastěji chybují?
V tomto podcastu si řekneme, na co zaměstnavatelé při přijímání nových zaměstnanců a změnách pracovních poměrů nejčastěji zapomínají a při kontrolách inspekce práce se jim to vrací.
Povinné náležitosti pracovní smlouvy dá dohromady každý personalista nebo právník. Osobní dotazníky, aby zjistili povinné informace o zaměstnancích, mívají zaměstnavatelé dobře připravené. Na co se ale velmi často při nástupu nových kolegů zapomíná, je informační povinnost zaměstnavatele o obsahu pracovního poměru. A inspekce práce si toho je velmi dobře vědoma a tuto část pracovněprávní dokumentace při kontrolách standardně vyžaduje a v případě nedostatků pokutuje.
- 37 zákoníku práce obsahuje poměrně dlouhý seznam věcí, se kterými musí zaměstnavatel seznámit zaměstnance. Informace musí poskytnout v písemné formě nejpozději do jednoho měsíce od nástupu zaměstnance.
Personalisté často toto ustanovení příliš neřeší. Mají pocit, že vše podstatné zaměstnanci přece sdělili, nebo to je popsané ve vnitřních předpisech či kolektivní smlouvě. Nebo se snaží šetřit papírem, nevytvářet další dokumenty a potřebné informace zahrnout přímo do pracovní smlouvy. Takový postup je ovšem pro zaměstnavatele docela nevýhodný. Tušíte proč?
Cokoli, co zahrnete do pracovní smlouvy, vyžaduje k následné změně souhlas zaměstnance a písemný dodatek ke smlouvě podepsaný oběma stranami. Pokud jsou ale povinné informace předány zaměstnanci mimo pracovní smlouvu, může je zaměstnavatel jednostranně měnit. Stačí předat zaměstnanci nový informační dokument.
Naopak z pohledu zaměstnance je dobré si pohlídat, že pro vás klíčové věci jsou zahrnuty přímo v pracovní smlouvě, a ne v jednostranné informaci zaměstnavatele, kterou může kdykoli změnit.
Jaké informace je tedy podle zákoníku práce nutné zaměstnanci písemně sdělit? Bližší označení druhu práce popisují zaměstnavatelé obvykle v samostatné pracovní náplni, zde problém nebývá. Když si ale jako místo výkonu práce sjednáte třeba Prahu, je třeba v písemné informaci sdělit zaměstnanci přesnou adresu pracoviště. Nestačí, když je adresa zahrnutá například v pracovním řádu.
Kde naopak stačí v informaci pro zaměstnance odkázat na vnitřní předpis, kolektivní smlouvu nebo zákon? Pokud jde o délku dovolené, výpovědní dobu nebo délku týdenní pracovní doby a její rozvržení.
Údaje o mzdě, výplatním termínu a způsobu vyplácení mzdy většinou nechybí. Zaměstnavatel by však měl individuálně informovat zaměstnance také o splatnosti mzdy, která nebývá shodná s výplatním termínem. Velice často chybí také písemná informace o kolektivních smlouvách, případně o tom, že se na zaměstnance žádné kolektivní smlouvy nevztahují.
Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti pracovního práva. Na slyšenou!
Kontrolní otázky
- Je pro zaměstnavatele výhodné, zahrnout všechny informace o obsahu pracovního poměru do pracovní smlouvy?
Ne, v takovém případě potřebuje i ke každé drobné změně souhlas zaměstnance a písemný dodatek k pracovní smlouvě.
- Musí být údaj o délce pracovní doby obsažen v pracovní smlouvě?
Ne. Může být obsažen v písemné informaci pro zaměstnance nebo ve vnitřním předpise, na který zaměstnavatel v písemné informaci odkáže.