Zákoník práce stanoví omezený okruh důvodů, pro které může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď. Mezi tyto důvody patří i soustavné méně závažné, závažné nebo zvlášť hrubé porušování povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

Jak posoudit, jestli se jedná o méně závažné, závažné nebo zvlášť hrubé porušení, zákoník práce vůbec neupřesňuje. K tomu je potřeba nahlédnout do soudních rozhodnutí, podle kterých je konečné posouzení intenzity porušení povinností zaměstnance vždy věcí soudu. Přihlíží při tom k celé řadě okolností, jako je osoba zaměstnance, jeho funkce, dosavadní postoj k plnění pracovních úkolů, doba a situace, ve které k porušení došlo, míra zavinění, způsob, intenzita a důsledky porušení nebo způsobená škoda.

Soudních rozhodnutí ve vztahu k intenzitě porušování povinností zaměstnance je celá řada. Jedním z často posuzovaných porušení je obecná povinnost zaměstnance nezpůsobovat celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem zaměstnavateli škodu, a to ať už majetkovou, nebo morální. Nejvyšší soud v této souvislosti konzistentně rozhoduje, že útok na majetek zaměstnavatele je sám o sobě tak zásadní věc, že má intenzitu nejzávažnější. Tedy jedná se prakticky vždy o porušení povinností zvlášť hrubým způsobem.

Pod útokem na majetek zaměstnavatele si ale nepředstavujme jenom krádež nebo úmyslné poškození věcí, produktů nebo zboží zaměstnavatele. Nejvyšší soud už dříve rozhodl, že z majetku zaměstnavatele může zaměstnanec ubrat i tím, že předstírá výkon práce a nechává si platit mzdu, i když ve skutečnosti práci nevykonává. Stačí ale k nejpřísnějšímu posouzení pouhých šestnáct minut předstírání práce?

Aktuální rozsudek Nejvyššího soudu odpovídá „ANO“, ovšem úplně paušální závěry z toho zatím nedělejme.

Zaměstnanec pracoval jako obecní úředník. Po dvou letech v zaměstnání začala Policie České republiky prošetřovat přestupek zaměstnance a informovala o tom i zaměstnavatele. Přestupek proti občanskému soužití měl vypadat tak, že zaměstnanec poslal balíček s kostýmem vězeňského pyžama s číslicemi místostarostovi obce, pro kterou pracoval.

Zaměstnavatel díky tomu zjistil, že zaměstnanec odešel z práce nejpozději v 15:59. Do výkazu pracovní doby si ovšem zapsal odchod v 16:15. Minimálně 16 minut se tedy namísto práce věnoval v pracovní době soukromé záležitosti, tedy odesílání inkriminovaného balíčku místostarostovi obce. Proto zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď pro zvlášť hrubé porušení povinností.

Soudy nižších stupňů posoudily výpověď jako neplatnou. Jednání zaměstnance jim nepřišlo dostatečně závažné. Nejvyšší soud však dospěl k závěru opačnému. A jak své rozhodnutí zdůvodnil?

Nejprve zopakoval, že úmyslné předstírání výkonu práce je útokem na majetek zaměstnavatele a tím i zvlášť hrubým porušením povinností zaměstnance. V neprospěch zaměstnance dále podle Nejvyššího soudu hovořil i jeho dosavadní liknavý přístup k plnění pracovních povinností a vytýkané neuspokojivé pracovní výsledky. Nejvyšší soud proto rozhodnutí nižších soudů zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Z rozsudku je jasně vidět, že Nejvyšší soud dál hodnotí přímý nebo nepřímý útok na majetek zaměstnavatele velice přísně. Nezáleží na tom, že výše škody se pohybuje v řádu pouhých desetikorun – důvěra v zaměstnance je vždy narušena. I předstírání výkonu práce po dobu jen 16 minut tedy může být důvodem pro výpověď zaměstnanci. Je ovšem otázkou, zda by takto krátká zameškaná doba soudu stačila i v případě, že by na straně zaměstnance nebyly žádné přitěžující okolnosti. A zda by pak obstálo i okamžité zrušení pracovního poměru. I když je tedy pro zaměstnavatele soudní praxe v tomto ohledu příznivá, znovu zdůrazňujeme, že je třeba zhodnotit všechny okolnosti každého případu porušení a při jakémkoli rozvazování pracovního poměru postupovat obezřetně.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti pracovního práva. Na slyšenou!

 

Kontrolní otázky

1. Představuje úmyslné předstírání výkonu práce zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnance?

Ano, představuje.

 

2. Může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z důvodu úmyslného předstírání výkonu práce?

Ano. Vedle výpovědi může zaměstnavatel i okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnance.

 

3. Jaké okolnosti soudy zohledňují při stanovení intenzity porušení povinností zaměstnance?

Soudy posuzují celou řadu okolností, jako je osoba zaměstnance, jeho funkce, dosavadní postoj k plnění pracovních úkolů, doba a situace, ve které k porušení došlo, míra zavinění, způsob, intenzita a důsledky porušení nebo způsobená škoda