Novela zákoníku práce, díl 4. – rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele
Od 1. října 2023 se už tak dlouhý seznam informačních povinností zaměstnavatele rozšířil podle evropské směrnice o nové položky. Přibyla na něj délka a podmínky zkušební doby, postup při rozvázání pracovního poměru, informace o odborném rozvoji zaměstnance a příslušném orgánu sociálního zabezpečení. Dále i o rozsahu práce přesčas, o délce vyrovnávacího období v případě nerovnoměrného rozvržení, a také o rozsahu denního a týdenního odpočinku a přestávek v práci.
Již dříve byl zaměstnavatel povinen písemně informovat nastupujícího zaměstnance o obsahu jeho pracovního poměru. Co přesně se obsahem pracovního poměru myslí, to je vyjmenované v § 37 zákoníku práce. Patří sem například pracovní náplň, konkrétní adresa pracoviště, týdenní pracovní doba a její rozvržení nebo celá řádka informací o mzdě. Zapomenout zaměstnavatel nesmí ani na délku dovolené, délku výpovědní doby nebo existenci kolektivní smlouvy.
Některé z těchto informací bývají obsaženy v pracovní smlouvě – pak není potřeba je znovu zvlášť opakovat. Prakticky nikdy ale v pracovní smlouvě nejsou informace všechny, samostatnému písemnému dokumentu se tedy zaměstnavatel nevyhne. A ani to nedoporučujeme, protože to, co je v pracovní smlouvě, zaměstnavatel jen obtížně později mění.
Řadu z povinných údajů zaměstnavatel naštěstí nemusí speciálně vypisovat, ale stačí do pracovní smlouvy nebo písemné informace napsat odkaz na příslušný paragraf zákoníku práce, konkrétní vnitřní předpis zaměstnavatele nebo kolektivní smlouvu.
Podstatnou změnu představuje dále výrazné zkrácení doby, v níž musí zaměstnavatel svoji informační povinnost splnit. Co dosud stačilo do měsíce, musí zaměstnavatel nově stihnout už za sedm dní.
Informovat zaměstnance musí zaměstnavatel nejen při nástupu, ale i když se jakýkoli údaj změní. A při změně údajů má nově ještě kratší lhůtu – musí informovat neprodleně, nejdéle však v den nabytí účinnosti změn.
Zcela zásadní novinkou je, že se informační povinnost nově vztahuje i na dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Formální náročnost těchto dohod se tedy podstatně zvýší. Zaměstnavatel musí dohodáře písemně informovat ve srovnatelném rozsahu jako běžné zaměstnance, i když s nimi uzavírá dohodu třeba jen na pár hodin práce. Přesný rozsah informační povinnosti vůči dohodářům je popsán v § 77a zákoníku práce. Na splnění informační povinnosti má zaměstnavatel lhůtu sedm dní od začátku výkonu práce.
Abychom to shrnuli, všichni zaměstnavatelé si musí připravit nové rozšířené znění informačních dopisů pro zaměstnance a zcela nové informační dopisy pro dohodáře. Naštěstí je ale díky přechodným ustanovením novely nemusí rozdat všem stávajícím zaměstnancům, ale jen těm, kteří si o nový dokument požádají. Od doručení žádosti zaměstnance mají na předání informace zaměstnavatelé sedm dní.
Ke změně došlo i v oblasti sankcí. Za neplnění informační povinnosti může inspekce práce uložit zaměstnavateli pokutu až 200 tisíc Kč.
Na nové informační povinnosti vůči zaměstnancům vysílaným do zahraničí se blíže podíváme v některém z dalších dílů našeho podcastu.
Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit zase na slyšenou!
Kontrolní otázky
- Jakým způsobem může být splněna informační povinnost zaměstnavatele?
Informační povinnost musí být splněna výhradně písemně. Částečně může být též splněna odkazem na příslušné právní předpisy, vnitřní předpisy zaměstnavatele či kolektivní smlouvu.
- V jaké lhůtě je zaměstnavatel povinen splnit svou informační povinnost?
Zaměstnavatelům musí splnit informační povinnost do sedmi dní od vzniku pracovního poměru či do sedmi dní od započetí výkonu práce v případě dohod. O změně údajů je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance co nejdříve, nejpozději však v den jejich účinnosti.
- Kde lze najít přesný rozsah informační povinnosti vůči zaměstnancům?
Informační povinnost upravuje pro zaměstnance v pracovním poměru § 37 zákoníku práce, pro zaměstnance na dohody § 77a zákoníku práce.